Výlet na Attersee

Tak a je to konečně tady, kýžený čtvrtek, kterého se mnozí z nás nemohli dočkat - vyrážíme do Rakouska na Attersee. 

Den první

Máme poměrně různočlenou skupinu, a tak za tím co většina z nás jede autem, dobrodruh Tomáš se rozhodl pro netradiční dopravu = v Benešově se chytí kniplu a Cessnou si doletí přímo k jezeru. Protože je na Prahou stále mlha, ještě ráno ověřujeme, jestli doopravdy poletí nebo ho máme naložit na našeho Scubara a vzít ho po dálnici. Ale nééé, prý se to za hodinu roztrhá a poletí…no ono jako se to nad Benešovem opravdu roztrhalo, ale mráčky se přesunuli nad Attersee, tedy jeho let byl odkloněn do Salzburgu. Všichni si v autech představujeme, jak Tomáš se svojí Cessnou 172 brzdí letový provoz nad mezinárodním letištěm v Salzburgu a nad ním se již v několika patrech tvoří kolona Boeingů...

Nenecháme ho uprostřed cizího města, a tak si prodlužujeme cestu a jedeme jej vyzvednout na letiště, nacházíme ho v leteckém muzeu RedBull, které si zároveň procházíme, dotýkáme se stříbrných a naleštěných krasavic, která na nás všechny sice působí majestátně, ale už se těšíme do vody – tedy šup do auta a konečně přijíždíme k Mariovi na ubytování. Už je podvečer, tak ochutnáváme Rakouskou kuchyni, jdeme si lehnout a nechat si snít o následujících hloubkách. 

Den DRUHÝ

U snídaně se scházíme v osm ráno a plánujeme místo ponorů. Pro první den se rozhodujeme vyzkoušet přímo základnu u jezera. Po příjezdu k jezeru nás přivítá mlha, od břehu je vidět sotva na vzdálenost 20 metrů, což dodává hladině magický nádech.

Plánujeme zde dva ponory, přičemž tu máme i kurzy potápění v suchém obleku a hloubkové potápění. Rozdělujeme se tedy do buddy teamů a představujeme si plány jednotlivých ponorů a vrháme se do magické hlubiny. Přímo pod vstupem se nachází plato v 9 metrech se zrcadlem, kde trénujeme vyvažování a další potřebné cviky. Dále v hloubce 22m je lavička, v 27 metrech se na nás usmívá medvídek Haribo a ostatky figurín. 

Při druhém ponoru se již nad hladinu Atterského jezera dostává slunko a nabízí nám plný pohled na modravou hladinu, nad kterou se tyčí Alpské kopce … prostě nádherný den.  

DEN TŘETÍ

Pro sobotní den jsme se rozhodli vyzkoušet lokalitu na 10,kilometru Dixi. Od naší poslední návštěvy zde přibyl obrovský seník, který se nachází v hloubce 10 metrů. Seníkem se dá krásně proplavat, ale candátí polévku nalézáme přímo pod ním. Pokračujeme dále do hloubky na Dixi, kde si cvikýři zkouší na hloubce vyplnit malý test – prý jim to šlo úplně hladce, ale sami se podívejte, zda těmto hieroglyfům budete rozumět. 

Den čtvrtý

Neděle – den čtvrtý a poslední. Po rozloučení s Mariem a Bachtavernou, se přesouváme opět na základnu, kde nás dnes čeká jeden ponor, kde plánujeme rovných 40m. Slunce příjemně osvětluje panoramata hor a hladiny, už od počátku to vypadá na povedený ponor. Po nezbytném plánování ponoru, buddy checku se spouštíme tichou krajinou k hloubce 22m. Zde narážíme na souvislou vrstvu mléčné termokliny s viditelností cca 1m. Tato vrstva má však pouhých 50 cm, tedy prostupujeme ji a viditelnost se obratem zvyšuje na krásných 12-15 metrů. Panuje zde šero a klid, všichni se lehce nadnášíme zhruba dva metry nad dnem a sestupujeme níže a níže. Na počítačích se nám objevují čísla 38-39-40 m. Signalizujeme obrátku a zahajujeme bezpečný výstup. 

Ale… ale… co to na nás ten instruktor zkouší? … Na půlce hloubky upadá instruktor do letargie, ztrácí automatiku a klesá ke dnu…a dva šikovní cvikýři se na něj vrhají a bez sebemenšího zaváhání jej zachraňují a zahajují s ním bezpečný výstup v koordinované spolupráci - poslední neplánovaná zkouška za námi – signálem zakončujeme cvik, vypouštíme bojky a již bezpečně všichni společně stoupáme k hladině. 

Byl to krásný víkend – loučíme se s jezerem a těšíme se, jak se sem opět znovu podíváme!

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení