Jordánsko 2022

Je pátek ráno, poslední zářijový den, díváme se na teploměr a ten nám ukazuje příjemných 12C. Možná je čas i obléknout něco teplejšího, ale snad těch pár minut přečkáme. Vždyť jen přeskočíme do rozehřátého auta a na letišti přejdeme pár metrů. Tak dobrá pro jistotu oblékáme jeansy, trika a mikiny. 

O pár minut později, jen přeskočíme z auta taxíku do letištní haly a další dobrodružství může začít. Letadlo vzlétá a my se vydáváme na 4,5hodinovou cestu do Jordánského hašimovského království. 

Během letu si někteří z nás zdřímnou a sní o budoucích ponorech. Po přistání nás převáží autobus zhruba 20minut do hotelu v centru Aqaby. Někteří z nás si jdou rovnou po náročné cestě lehnout a někteří se vrhnou do víru velkoměsta – vždyť ponory začínají až následující den. Tedy nabrat síly, každý po svém a ráno …. Budíííííček. 

Je sobota – první říjnový den a první potápěčský den v Jordánsku. Dnes již nemáme jeansy a mikiny, je tu po ránu krásných 38C a odpoledne žhavých 42C. Ráno přijíždíme nejprve do našeho dive centra, hned u dveří nás vítá obrovská fotografie našeho budoucího divemastera „Adnan“ po jeho nejdelším ponoru (72hodin) – na fotce vypadá velmi zmoženě, tedy první co napadá našeho instruktora Tomáše je – „hele a jak jsi chodil na záchod?“ – Adnan jen se skloněnou hlavou odpoví – „to nechceš vědět“. 

Nechceme, tedy raději rychle nafasujeme láhve, olova a vyrážíme na první lokality.

 

Druhý den: „Cedar Pride“ a „Japanese Garden“ 
Cedar Pride – mocný veliký a přenádherný vrak, kde se na některých místech můžete s patřičnou specializací podívat i do útrob tohoto vraku. Cedar Pride je vrakem potopeným v roce 1985, který zde nechal uměle potopit místní král, na délku měří krásných 80m a nachází se v hloubce od 9 do 27metrů, je tedy vhodný pro všechny urovně potápěčů. Na vraku vidíme nahožábré plže, Frogfish a mnoho měkkých i tvrdých korálů. Na druhý ponor se přesouváme od vraku na levou stranu k lokalitě “Japanese Garden”. Prakticky ihned po zanoření nás vítá malý vrak, zřejmě nějaké tažné lodi. Pokračujeme v ponoru na místo, kde se nachází zhruba metrové kamené skulptury, obrostlé barevnými korály na nichž se prohánějí mořské rybky - vše doopravdy vypadá jak v japonské zahradě.

Třetí den: “Rainbow reef” a “Military museum”

Rainbow reef velmi klidný a pěkný ponor na kterém lze vidět mnoho podmořského života, během ponoru na nás mrkají očka hned několika nádherných živočichů: Angelfish, Buttefly fish, Clownfish, Perutýn a mnoho dalších. Military museum naopak nabízí našim hladovým vrakovým potápěčům zcela jiný pohled, máme zde několik zatopených tanků, letadel, sanitek, vrtulníků a děl - je to skutečné podvodní mořské muzeum.  

Čtvrtý den: “King Abdullah Reef” a noční ponor na “Cedar Pride”
Tento den se nepotápíme ze břehu, ale přesouváme své potápěčské cajky na krásnou prostornou loď o třech palubách, mnozí z nás si hned najdou místo na horní palubě, kde se vystavují rozpálenému jordánskému slunci. “King Abdullah reef” je pojmenován po současném jordánském králi a je velice prostorný, na útesu sledujeme široké množství všech možných korálů a ryb a bílých murén. Po ponoru na reefu, se oddáváme odpolední pauze a čekáme na setmění. Když slunko zapadne za obzor, nastrojujeme si své cajky a skáčeme do tmavé noční hlubiny. Pod hladinou sledujeme kmitající světla našich buddíků, ke kterým se přibližují odvážní perutýni a murény naopak před ostrým světlem strkají své hlavy do skrytých útrob vraku. Na palubě objevujeme prapodivné mořské červy s monumentální délkou až 1metru a roztřepenými ústy. K závěru ponoru podplouváme vrak úzkou štěrbinou mezi jednotlivými útesy, na kterých vrak spočívá - prostě paráda. 

Pátý den: “Power station” a “Boeing Tristar”
Na pátý a poslední den potápění se opět vypravujeme lodí, první lokalita je velmi hezký korálový útes plný pestrobarevných ryb. Na jednom místě však spatřujeme obrovskou klec plnou rybek, nejprve se klec snažíme otevřít, což se nám moc nedaří. Náš divemaster “Yazan” neohroženě vytahuje nůž a plnou silou se snaží klec rozbít, což se mu po chvíli s vypětím všech sil daří a rybky jsou zachráněny. Poslední ponor je úžasný, dělíme se do dvou skupin - vrakoví potápěči s certifikací umožňující průnik do vraku a vrakové potápěče bez průniku. Vrak Tristar je obrovský Boeing s hloubkou 16 - 32metrů. Obrovský Tristar nejprve obeplouváme a následně se někteří z  nás od skupinky oddělují a pokračují k ocasu letadla. U ocasu se nachází obrovský rotor do kterého opatrně vplouváme...po pár metrech průniku se pod námi otevře úzký prostor, kterým pronikáme do útrob Boeingu dostáváme se do prostoru pro cestující. Tímto prostorem se po malých krůčkách dostáváme až do kokpitu letadla. Velmi milý, krásný a nezapomenutelný zážitek. 
Bohužel se náš potápěcí čas krátí a my opouštíme vody Rudého moře, nastupujeme na palubu a vyrážíme směr k hotelu.

Poslední den nás čeká několik zajímavých výletů, nyní už suchozemských, ale i přesto se u posledního dostáváme až 400m pod hladinu moře. 
První zastávka Petra - procházíme úžasným červeno oranžovým kaňonem a postupujeme v neobyčejně chladném vánku až ke starobylé pokladnici, od které vede stará kamenná cesta již ve vyprahlé poušti k hrobkám, divadlu a dalším nezapomenutelným památkám. Odpoledne dosahuje teplota v Petře neuvěřitelných 42C a tak sedáme do klimatizovaného autobusu a přesouváme se k Mrtvému moři na večerní koupání se západem slunce. Někteří z nás se zde snaží alespoň trochu zanořit, nicméně vysoká salinita moře jim to znemožňuje a solný roztok se jim zahryzává nejen do očí. Hledáme zchlazení v bahením zábal

Jojo – co říct, byla to paráda, ale je čas pobalit kufry a nyní je již se vzpomínkami sednout do letadla a vydat se směrem “chladná” Praha. Tak zas příště “heš”